Zájmové území se nachází ve východní části Moravskoslezského kraje, jižně až jihovýchodně od města Třinec, s přímou návazností na hraniční styk se Slovenskou a Polskou republikou.

 

Trasa silnice I/11 prochází hustě zastavěnou částí krajiny jihozápadního okolí Třince. Zájmová trasa je vedena převážně přes polní pozemky a rozvolněnou zástavbu vesnického a příměstského typu. Menší procento ploch křížené plánovanou komunikací zaujímají lesní porosty a drobné vodoteče s porosty.

 

Návrh trasy respektuje řešení navržené v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). Navržené umístění rovněž plně respektuje technické parametry navazujících staveb.

 

Přeložka silnice I/11 prochází severně od hranice CHKO Beskydy a nebude stavbou dotčena stejně jako Ptačí oblast Beskydy. Trasa kříží několik lokálních biokoridorů, převážně podél vodotečí a významné krajinné prvky (vodoteče, lesy). Střety s prvky ÚSES jsou řešeny příslušnými technickými opatřeními v souladu s požadavky orgánů ochrany přírody a krajiny.

 

Z hlediska vlivu stavby na životní prostředí je kritickým místem meandr řeky Olše. Plánovaná trasa silnice I/11 schválená v územních plánech zde prochází zvláště chráněným územím ve smyslu zákona, a to Evropsky významnou lokalitou Olše (kód lokality CZ0813516) zařazenou v soustavě NATURA 2000. Předmětem ochrany je výskyt vydry říční a mihule potoční. Kromě řeky Olše kříží trasa několik lokálních biokoridorů a významné krajinné prvky.

 

Silnice prochází územím pahorkovitého charakteru s nadmořskou výškou v rozsahu 321– 380 m.n.m.

 

Projektovaný úsek silnice se z hlediska geomorfologického postupně nachází v prostoru provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhůří a celku Podbeskydská pahorkatina. Převážná část trasy náleží podcelku Třinecká brázda s okrskem Ropická plošina. Závěrečná část v katastru Bystřice nad Olší již náleží oblasti Západní Beskydy, celku Jablunkovská brázda a okrsku Milíkovská plošina.

 

Povrchová stavba předkvartérních útvarů náleží alochtonním flyšovým jednotkám vnější menilitokrosněnské skupiny příkrovů Západních Karpat. V zájmovém území dominují sedimenty tektonostratigrafické jednotky podslezské, jednotka slezská je zastoupena marginálně. V zastavěných územích a v místech liniových staveb se vyskytují navážky. Jejich charakter a mocnost jsou proměnlivé.

 

Z hlediska stability území byly v trase silnice zjištěny tři oblasti, kde byly vzhledem k morfologii terénu pozorovány projevy snížené stability. Jedná se o území náchylné ke vzniku svahových deformací.